Jak to bylo, bude atd.

19. červen 2015 | 13.00 |

Blend
 Ahoj! Tak po kratší době, než je měsíc přináším menší info-post. Poklábosíme o všem co mě napadne, aby jsme měli jasno. A jestli chcete, já si taky ráda počtu, jakej máte život:)) 

No, takže let's go. Teď bylo takový to doháněcí, maturovací, zkouškový období. To mně je celkem jedno protože jsme psali velkou jenom z matiky a češtiny. Řeknu vám, lidi, z matiky za dvě a čj za jedna. Cítím tady šprta. Vlastně ne. Já se totiž vůbec něučila, ale pšššt. Taky jsem měla odevzdat čtenářák. A protože mě to vůbec nebavilo, den před odevzdáním jsem si pročetla různý výpisky a napsala, co jsem myslela, že bude důležité. Dámy a pánové, taky za jedna. Týden před tím jsme psali z fyziky ze značek a jednotek. Znáte to, čas, rychlost, hustota, proud... Nuda, za jedna. No, dobře. Myslím, že máte dost s mím vychloubáním a posuneme se dál. 
large (1)
Pondělí, úterý (8,9.6) jsme psali ty testy a ve středu odpoledne odjížděli na výlet se školou. To by byla kapitola sama o sobě. Děsivý, depresivní prostředí. Všude bílé zdi, každá židle jiná, voda na podlaze. Na stěnách podezřele červené fleky, doufám, že od zabitých komárů. A navíc, my měli chatku skoro v lese, odstrčenou od ostatních (dokonce nám jednou zapomněli říct, že je večeře) a báli se jak malý holky. Konalo se to v kempu Pařez a jestli tohle někomu nic neřekne, tak v Českým Ráji asi kilometr od Prachvských skal. Máme jasno? Nejezděte tam, jasný? 

images
Asi to ani nevypadá ošklivě, ale nebyli jste vevnitř.

Zpět. Je pátek. Dvě přežité noci, jedna bez spánku a pokračujeme dál. Po předlouhé cestě domů vlakem jsme se vydali domů převléknout. A hned na Votvírák. Ano, čtete dobře. Mám se, co? Vlastně ale ne, klidněte se. Prodávala jsem hamburgery, ale pořád jsem tam byla. Nemám ani jednu fotku. Teda, vlastně jo. Mích špiavých nohou, ale to asi nechcete vidět. Byl tam moooc příjemný pán. Vynadal mi téměř za všechno, co jsem neudělala a prakticky jsem měla nervy na dranc a snažila se soustředit a něco jiného, než jak mu utrhnout hlavu od krku. Tak to šlo poměrně dlouho. Dva dny, upřímně. Když jsme KONEČNĚ balili dostala jsem něco jako panickej záchvat, či co, protože mě bolely nohy, vypadala jsem jak prasátko, nudila se a my né a né odjet. No, prostě toho na mě bylo moc. A tak jsem byla vděčná, že konečně nasedám do auta. 

stažený soubor

Domů jsme dojeli asi okolo druhý, třetí ráno. Já si machr dala vanu ve které jsem usínala a když jsem se konečně dostala do postele, spala jsem do čtyř odpoledne. Byla neděle. Přes noc na pondělí jsem vůbec nespala. Teda, spala. Necelé dvě hodiny. Já nevím, necítila jsem se na spánek. 

Na druhou část článku, co bude si nechám volný čas někdy jindy. Doufám, že máte přehled, aspoň trochu, co jsem poslední týden dělala, ikdyž vám to k ničemu není a prakticky nic jsem nevymyslela. Co už, tady to utnu a půjdu dělat nějaký důležitý věci. Jako třeba, že půjdu jíst. 
Mějte se, doufám, že jsem vás moc nenudila. 

 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

RE: Jak to bylo, bude atd. wien n 20. 06. 2015 - 05:26
RE(2x): Jak to bylo, bude atd. chytrolinka 21. 06. 2015 - 13:57