Sedmihorky.

20. září 2014 | 12.13 |

Untitledm,n
Ahoj, zdravím, čus, nazdar, dobrý den (večer, ráno), hi, hello, aloha!
dva dny jsem byla v Českém ráji v campu Sedmihorek se školou. Tak prosím omluvte, že nebyl článek:) 
ALE. (Vždycky je nějaké ale). Jestli máte rádi články o výletech s fotkami a zážitky, tohle pravý čas. Přijela jsem dnes a dokud mám všechny zážitky uchované v hlavě, můžeme jít na to. 
P.S. na fotkách jsem si dost vyhrála, takže budu ráda, když napíšete, jak se vám článek líbí:) 

large

Vyjeli jsme v 8:20 vlakem do Turnova. Autobus plný, takže každý seděl někde jinde. Tady se stal asi první ''vtipější'' zážitek. Těch vtipných (v uvozovkách) zážitků moc nebylo. Ani vám možná nepřijdou tak vtipné, ale představte si, že tam jste v tu dobu místo mě. Pomohlo to? 
Dobře. Na začátku cesty jsme byli nuceni sedět s bratrem u dalších dvou lidí. Když po asi dvou zastávkách oba dva lidi, co seděli s námi odešli. Bratr samozřejmě zavolal kamarády, aby si sedli s námi, aby nemuseli sedět s cizýma lidma. Tom, si sedl vedle mě, kde seděl, jak jsme později zjistili, nějaký cizinec. Trvalo asi pět minut, než se pán vrátil ze záchodů. Já to tušila, že neodešel z vlaku. Představil se před nás. Koukal na místo, kde před pár minutama seděl a Tom na něj. Ah, bože. Kdyby jste viděli výraz toho cizince, hned by jste se museli smát. Učitelka to viděla. Tomáš byl přinucenej si přesednout, ale to už si bral cizinec batoh (kterýho jsme si předtím nevšimli) a sedal si na protější pohledy. Potom celou cestou vrhal na Toma vražedný pohledy, že jsem se divila, když ho při výstupu nezabil. 

10603278_784181558309936_45085 10659275_784179508310141_26632

Už na místě jsme si vybírali chatky. Zůstali jsme holky po třech, třech a čtyřech lidí na pokojích. Kluci měli zase tři, tři a tři. Já chtěla být s holkama po čtyřech, moje spolubydlící zase chtěli být s holkama po třech, takže jsme byli vyvrhelové. A taky nejhodnější v celém campu O:) Asi za hoďku jsme vyšli na celodeňák, kterej vyšel na nějakej 6-7h. Bolej nožičky, bolej. Cestou jsem ztratila 200,-. To bylo fajn. Miluju se za to. Došli jsme na Malou Skálu, pokud se nepletu, na Valdštejn, do restaurace a to je asi vše, jak si pamatuju. V restauraci jsem se zmínila, že miluju vafle, a hned mi je kámoš koupil. Byli výborné (viz. foto), a děkuju Kubovi:) (Abych upřesnila, já bych si  je koupila, ale cestou jsem ztratila všechny peníze, co jsem s sebou měla. Stejně mu je dám. A nikdy jsem mu neřekla něco ve smyslu: ''Kubo, kup mi to'' atd.

. Vlastně jsem ho párkrát nazvala debilem, že si dělá škodu, a že to nechci. Stejně mi je koupil.) Došli jsme i na nějaký místo, kde měli stromy všech zemí, narazili jsme a sršní hnízdo, takže jsme si to trochu zkrátili. Taky, když šla kámoška na záchod, bylo tam vidět. Můj bratr zaujal své místo v první řadě u okna. 

10711062_784179368310155_47180

Ještě na Valdštějně, Jenda (bratr) vzal židli, a položil ji doprostřed na schody. Teď si představte, že tam stojíte. Nejdřív jsme si ji měli vzít domů. Více na fotkách:)) 

Untitledjhb

Večer jsme byli hrát na bubny. Tam jsme si nemohli brát mobil, tákže nejsou žádné fotky. Úplně strašně mě to bavilo. Když spolužák začal točit hlavou, jako na metalu, začala jsem mít výtlem. Teď si to zase představte. Jeden chlap nás vyhnal, že hrajeme moc na hlas a jestli bychom mohli půl hoďky počkat. Jasně, v takový zimě. Proč ne? Kámoška začala jak magor běhat po celým aregálu, že je jí zima. Taky když je pitomá a je tam v krátkým triku a nejde si pro mikinu. Kamarád ji musel půjčit. A ano, to se rozjářila, holka, protože ho má tajně ráda. Mojí mikinu ne, ale jeho? Kdo by odmítul? (Ano, já) 

10686796_784180781643347_37848 10672358_784179208310171_33372

V noci se pět lidí vydalo do procházku po campu. Jen si neuvědomili, že na dveřích je čidlo, který zapípá, když někdo odejde z chatky. Chachá, mají poznámku. 
Ráno fajn, snídaně mňam. Balení hotovo hned a za pár půlhodin jsme šli na kratší procházku, kde jsem vylezli (já, Tom a Adam) na kámen, kde byli šikovně umístěné ''schody''. Došli jsme na hřbitov horolezců a šli zase zpět. To byl celý výlet. Tak tak jsme stihli vlak domů, a to bylo všechno za celé dva dny. Mohla bych o tom psát ještě pár let, ale tohle vám už asi stačí:) 
Tenhle článek jsem psala 19.9.-20.9.2014
Ahojky:)


Untitledkj
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře